Zmije obecná

10. března 2007 v 13:27
Zmije obecná
Třída: plazi - Reptilia:
Plazi jsou obratlovci s proměnlivou tělesnou teplotou, kteří se, na rozdíl od obojživelníků, stali během vývoje mnohem méně závislí na vodním prostředí, i když některé druhy jsou druhotně opět do značné míry přizpůsobeny životu ve vodě. Kostra je pevnější, dokonale zkostnatělá, lebka je spojena s páteří jediným kloubem, žebra jsou vytvořena, někdy ale značně tvarově pozměněna (u želv jsou součástí krunýře). Pokožka je silně zrohovatělá a vytváří šupiny nebo větší rohovité štítky. Dýchacím orgánem jsou po celý život plíce, u některých vodních želv slouží navíc k přijímání kyslíku z vody prokrvená sliznice úst a párový měchýř, ústící do konečníku. Trávicí, vylučovací a pohlavní ústrojí končí společně kloakou.
Plazi většinou kladou vejce (vejcorodost - oviparie), u některých druhů je kladení pozdrženo až do doby, kdy mládě opouští skořápku (vejcoživorodost - ovoviviparie). U několika málo cizokrajných druhů dochází k primitivní placentaci, k vyživování zárodku mateřským organismem a ke skutečné živorodosti (viviparie). Zárodek ve vejci vytváří, na rozdíl od obojživelníků, ryb a kruhoústých, zárodečné obaly (amnion, seróza) a v další přídatný obal se vyvíjí alantois. Vývoj je přímý bez proměny, vylíhlé mládě se ve všech podstatných znacích shoduje s dospělými.
Plazi obývají nejrůznější prostředí, žijí na souši, v mořích i ve sladké vodě. Největší množství druhů žije v teplých krajích, za severní polární kruh zasahují v Evropě jen 3 druhy. Počet současných druhů je odhadován asi na 4000 až 5000. Třída plazů se dělí na 4 podtřídy (podle jiných systematiků na 4 řády): hatérie - Rhynchocephalia, želvy - Testudinata, krokodýlové - Loricata a šupinatí - Squamata. Z nich pouze želvy a šupinatí se vyskytují také v naší fauně.
Řád: šupinatí - Squamata:
Řád šupinatých zahrnuje plazy většinou dosti protáhlého těla, s kůží pokrytou rohovitými šupinami. Končetiny jsou buď vytvořeny, nebo scházejí. Tlama je ozubená, zuby jsou narostlé na povrchu čelistí, popř. i na kostech patrových a křídlatých (maxillare, dentale, palatinum, pterygoideum), nejsou vklíněny v zubním lůžku. Samci mají párový vychlípitelný penis. Naše druhy jsou vejcorodé nebo vejcoživorodé.
Podřád: hadi - Ophidia (=Serpentes):
Končetiny i ramenní pletenec vždy scházejí, u některých cizokrajných druhů jsou zachovány rudimenty zadních končetin a pánve. Oční víčka přerostlá přes oko, průhledná. Tělo kryto na hřbetě a na bocích šupinami vejčitého nebo kosočtverečného tvaru, hladkými, nebo s úzkým podélným kýlem, na bocích poněkud širšími než na hřbetě. Břicho je pokryto jedinou řadou příčných obdélníkových štítků (ventralia), spodní strana ocasu u našich druhů vždy dvěma řadami štítků (subcaudalia). Ušní bubínek chybí. Je známo asi 1500 druhů hadů, rozdělených do 11 čeledí. U nás bylo bezpečně zjištěno 5 druhů, patřících dvěma čeledím.
Čeleď: zmijovití - Viperidae:
Zmijovití jsou vesměs jedovatí hadi s 1 párem dutých, trubičkovitých jedových zubů (někdy i s dalšími, náhradními, postupně dorůstajícími zuby) v horní čelisti a s menšími nejedovatými zuby na dolní čelisti, na kostech patrových a křídlatých. Jedové zuby jsou v zavřené tlamě sklopeny špičkou dozadu (obr. 4a), při otevření tlamy se kolmo vztyčí (obr. 4b). Hlava dosti široká, zřetelně zúžením oddělená od trupu, je svrchu kryta převážně menšími štítky a šupinami (obr. 3). Jejich velikost a počet jsou velmi proměnlivé. Tělo je poměrně tlusté, na konci se náhle zužuje v krátký, tenký ocas. Zornice oválná až štěrbinovitá, svislá. V Evropě pouze 1 rod.
Rod: zmije - Vipera Laurenti, 1768:
Hlava protáhle vejčitá, v přední části poměrně široká, shora zploštělá. Štítky horního rtu odděleny od oka řadou drobných štítků, stejně tak nadoční štítek od štítku čelního. Oko je posazeno poměrně vysoko, nadoční štítek tvoří vodorovnou hranu v podobě "obočí". Šupiny na svrchní straně těla úzce oválné, výrazně kýlnaté, na bocích poněkud širší, hladké. Anální štítek nepárový. Vejcoživorodé. Ze 4 druhů žijících na evropské pevnině byl u nás spolehlivě zjištěn jediný.
Popis:
Tělo poměrně zavalité, ocas krátký a tenký, zaujímá 8 až 14 % celkové délky (obr. 1). Hlava dosahuje 4,5 až 5,5 % délky těla. Na horní konec nepárového rostrálního štítku na špičce čenichu navazuje dvojice vedle sebe stojících malých štítků (apicalia). Nozdra vyúsťuje uprostřed 1 štítku. Po stranách tlamy 8 až 9 labialií (retní štítky lemující horní ret na jedné straně hlavy, nepočítaje rostrální štítek na špičce tlamy), 21 šupin v šikmé řadě (vzácně 19 nebo 23) (šupiny v šikmé řadě kolem trupu, mimo široké štítky břišní (největší počet najdeme nikoli na nejtlustším místě, ale asi v 1/3 délky trupu)), 132 až 158 ventralií (břišní štítky, od prvního, zřetelně napříč protaženého, až ke štítku řitnímu - análnímu (tento nepočítaje)), 24 až 26 subcaudalií (dvojice podocasních štítků na spodní straně ocasu, od kloakálního otvoru po konec ocasu, obr. 6). Tvar hřbetní šupiny - obr. 5.
Zbarvení:
Velmi proměnlivé. U normální formy bývá samec svrchu šedý s černou kresbou (obr. 2). Štítky na horním rtu jsou bílé, břicho černošedé, někdy se světlejšími skvrnkami, spodní strana ocasu je žlutá. Oko je červené, se svislou zornicí. Samice je zbarvena někdy šedě jako samec, jiné exempláře jsou hnědošedé s tmavohnědou nebo černošedou kresbou. Zbarvení mláďat bývá červenohnědé. Někdy se vyskytnou barevné odchylky s nezřetelným hřbetním pruhem: forma zbarvená sytě černě, s bílými štítky na horním rtu a se žlutou spodní stranou ocasu - Vipera berus morpha prester (Linnaeus, 1758) a vzácnější rezavá až červenohnědá forma - Vipera berus morpha chersea (Linnaeus, 1758). Tyto barevné odchylky se kromě množství kožního pigmentu ničím neliší od normálních zmijí.
Velikost:
Celková délka samic až 90 cm, u samců až 70 cm, obvykle však obě pohlaví dorůstají menších rozměrů.
Pohlavní rozdíly:
Kromě zbarvení se samci odlišují menší velikostí a poměrně delším ocasem. U samců představuje délka ocasu asi 10 až 14 % celkové délky, u samic 8 až 12 %.
Rozšíření:
Žije téměř po celé Evropě kromě Irska, jižní části poloostrova Pyrenejského, Apeninského a Balkánu, severní části Skandinávie (asi od 69° s. š.) a oblastí kolem Černého a Kaspického moře. V Asii se vyskytuje zhruba mezi 50 až 60° s. š. až po Dálný Východ a na Sachalinu.
V ČR: Zmije obecná severní - Vipera berus berus (Linnaeus, 1758) je rozšířena po většině území státu mimo nejhustěji obydlené a intenzívně obdělávané oblasti. Nevyskytuje se obvykle v nížinách. Ve vyšších polohách je hojnější.
Biologie: Obývá lesy, paseky, rašeliniště, horské louky. Její potravu tvoří hlavně myši, žáby, ještěrky, zejména ještěrka živorodá, v mládí i větší hmyz. Zmije je aktivní především v noci, za slunečného dne se vyhřívá. Klade vejce s blanitým obalem nebo rodí přímo živá mláďata (ovoviviparie). Je jediným naším jedovatým plazem. Uštknutí mívá nejvážnější následky u dětí a osob s oslabeným zdravím nebo tehdy, zasáhlo-li hlavu nebo povrchovou cévu. (První pomoc: končetinu nad ránou stáhnout obvazem, rychle dopravit k lékaři pro injekci séra. Ránu nevysávat ani nerozřezávat, nepodávat alkohol.) Nebezpečnost zmije bývá zveličována, had uštkne jen tehdy, cítí-li se sám ohrožen nebo byl-li přišlápnut. Pokud může, člověku se vyhýbá a skrývá se, přitom někdy vniká i do vody. Zprávy o zmiji pronásledující člověka jsou naprosto nepodložené. I zmije zasluhuje ochrany jako činitel biologické rovnováhy v přírodě, jako významný hubitel myšovitých hlodavců.
Další 2 druhy zmijí zasahují z jihovýchodní Evropy do středního Podunají a do blízkosti našich hranic, spolehlivé doklady o výskytu na našem území však chybí. Jsou to: zmije menší neboli rákošská - Vipera ursini (Bonaparte, 1835) dorůstající nejvýše 60 cm a vyznačující se jediným nepárovým štítkem (apicale) svrchu nad štítkem rostrálním na špičce tlamy, a dále zmije růžkatá, dříve známá jako písečná - Vipera amodytes (Linnaeus, 1758) až 90 cm dlouhá, se špičatým vztyčeným růžkem na špičce čenichu. Oba druhy mají rovněž na hřbetě klikatý tmavý pruh a mohou být zaměněny se zmijí obecnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Poznámka Poznámka | 31. května 2008 v 23:27 | Reagovat

Zmije doiruůstá až 30ti cm..

2 Poznámka Poznámka | 31. května 2008 v 23:29 | Reagovat

Jo a ještě něco nemusíš kopírovat texty z jiných webů je nějaké autorské právo a to se musí dodržpovat

3 remnants remnants | Web | 20. června 2015 v 13:52 | Reagovat

půjčky bez potvrzení ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama