Rys ostrovid - Lynx lynx

4. března 2007 v 18:16 |  ptáci a savci v okolí-již se nevyskytující
Rys ostrovid - Lynx lynx
[ fauna - zvířata ]
Rys ostrovid je jedinou volně žijící kočkovitou šelmou na našem území. Na rozdíl od ní je však rys velice plachý, má delší nohy a kratší ocas. Typickým znakem této větší kočičky jsou černé chomáčky na špičkách učních boltců.


třída
savci - Mammalia
řád
šelmy - Carnivora
čeleď
kočkovití - Felidae
rod
rys - Lynx
druh
rys ostrovid - Lynx lynx( Linnaeus, 1758)
Vzhled
Pro představu velikosti rysa ostrovida bych opět využila srovnání s kočkou domácí - rys je asi třikrát větší a váží přibližně 20 kg. Na rozdíl od ní je však rys velice plachý, má delší nohy a kratší ocas. Typickým znakem této větší kočičky jsou černé chomáčky chlupů na konci uší.
Jeho tlapy jsou poměrně velké, zabraňují mu, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu.
Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině.
Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci. Díky nim dokáže skvěle lokalizovat zvuky vydávané drobnými živočichy
Rozšíření
Ještě koncem 19. století obýval rys ostrovid téměř celou Evropu, Střední Východ a většinu střední a severní části Asie. V současnosti je oblast jeho výskytu podstatně menší. Dnes jeho evropské teritorium zahrnuje pouze území Norska, Švédska, Finska, přes Švýcarsko a Německo na jih až po Řecko. V Asii obývá území pobaltských republik, severní oblasti Ruska, celou tibetskou plošinu a areál jeho výskytu zasahuje až do Číny.
Základním životním prostředím rysa je les, v horách může vystupovat až na hřebeny. V Evropě a v severní části Ruska žije v oblastech s rozsáhlými lesy a s hojným výskytem srnčí zvěře, zatímco ve střední Asii obývá otevřenější oblasti s řidším porostem. Vyskytuje se i na svazích Himalájí, kde žije v neúrodných kamenitých oblastech porostlými pouze kosodřevinou.
Rys patří k původním druhům naší savčí fauny. Dříve se vyskytoval na celém našem území. Vlivem osídlení, postupného odlesňování krajiny, změnou skladby lesů a přímým pronásledováním člověkem byl však v 19. století vyhuben. (Poslední spolehlivý doklad o výskytu v Čechách je z roku 1885.) Téměř jedno století potom nebyl v Čechách vůbec, na Moravě se objevovali pouze zatoulaní migrující jedinci z horských oblastí západních Karpat. V letech 1982 - 1989 však bylo na Šumavu vypuštěno 17 karpatských rysů, kteří se stali základem prosperující populace. Od té doby se rysové rozšířili do více oblastí Česka - Labské pískovce, Jeseníky, Beskydy a možná i do dalších. Tato krásná kočkovitá šelma se tak opět stává součástí naší fauny.
Způsob života a potrava
Rys žije i loví jednotlivě, sdružuje se pouze v době páření, popřípadě loví matka s mláďaty. Obývá velké teritorium, které značkuje trusem a močí, někdy překonává velké vzdálenosti, což umožňuje jeho rozšíření mimo areál stálého výskytu. Ve svém teritoriu nestrpí divoké kočky ani lišky. Když je teritorium vylovené, přestěhuje se na nové území.
Vyhledává nejraději skalnatý terén s hustým podrostem, který mu poskytuje dostatek úkrytů. Skrýšemi pro něj tedy mohou být houštiny, skalní rozsedliny, duté kmeny, vzácněji i doupata po liškách nebo jezevcích. Tento samotářský lovec je velmi plachý a člověku se vyhýbá.
Jako lovec je rys nejaktivnější v ranních a večerních hodinách. Jeho hlavní potravou je srnčí zvěř nebo v některých oblastech uměle vysazení mufloni popřípadě kamzíci. Loví však také drobné hlodavce, ptáky, lišky, zatoulané a zdivočelé psy, kolouchy a ti nejsilnější rysové i slabší laně. Někdy strhne i nechráněné ovce.
Na kořist útočí z úkrytu a po jejím dopadení použije své silné, krátké čelisti vybavené 28 zuby, z nichž 4 jsou tesáky ostré jako dýky, a prokousne hrdlo oběti a zlomí jí vaz. Většinou mu padnou za oběť zesláblí či nemocní jedinci. Pokud se mu podaří ulovit něco většího, starostlivě si to ukrývá. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden.
Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5m daleko a velice ostrý zrak. Stejně jako jeho menší domácí příbuzná vidí rys i za šera. K tomu, aby v noci viděl, mu stačí šestkrát méně světla, než kolik potřebují lidé. Oči kočkovitých šelem mají totiž za sítnicí reflektivní vrstvu, která slouží jako zrcadlo a skrz sítnici odráží světlo zpátky. Když se tedy kočka v noci podívá přímo na vás, její oči světélkují jako skleněné kuličky. To si klidně můžete ověřit doma na vašem kočičím mazlíčkovi.
Rozmnožování

Když je rysí samice připravena se pářit, začne vydávat signály pachovými značkami a typickým vřeštěním. K páření dochází nejčastěji v únoru až dubnu. Po zhruba 70 dnech březosti se samici rodí většinou 2 - 3 slepá mláďata. Oči se jim otvírají po dvou týdnech a matčino mléko sají 2 - 3 měsíce. S matkou však zůstávají déle, protože se od ní musí naučit lovit.
Mláďata se osamostatňují asi po 10 měsících a pohlavně dospívají zhruba ve dvou letech. V přírodě se rys dožívá v průměru 17 let (v zajetí až 24 let).
Ochrana
Dle vyhlášky 395/1992 sb se jedná se o silně ohrožený druh naší fauny. Mimo to je zařazen mezi chráněnéd druhy CITES.
český název
rys ostrovid
latinský název
Lynx lynx
hlavní znaky
štětičky na uších, krátký ocas
délka
80 - 130 cm, ocas 11 - 24 cm
hmotnost
okolo 20 kg
délka života
16 - 18 let ve volné přírodě, až 24 let v zajetí
způsob života
samotář
rozšíření svět
Evropa, Asie
rozšíření ČR
Šumava, Beskydy, Jeseníky
potrava
Hlodavci, zajíci, srnčí zvěř
doba březosti
70 dní
počet mláďat
2 - 4
ochrana
Chráněný
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama