Ježek východní

4. března 2007 v 18:09 |  savci v okolí
Ježek východní
Ježek se díky svým typickým ostnům vytvořeným z chlupů nedá splést nějakým jiným zvířetem. Horší je už rozeznat jeřka západního a východního


třída
savci - Mammalia
řád
hmyzožravci - Insectivora
čeleď
ježkovití - Erinaceidae
rod
ježek - Erinaceus
druh
ježek západní - Erinaceus europaeus (Martin, 1838)
druh
ježek východní - Erinaceus concolor ( Linnaeus, 1758)
Vzhled
Ježek západní má ostny uhlazené dozadu a na prsou má hnědavou srst. Naopak východní má náprsenku bílou a ostny mu rostou na všechny strany. Silné kožní svaly mu dovolí se stočit do známého pichlavého klubíčka a nikoho k sobě nepustit.
Rozšíření
Oba druhy se poměrně hojně vyskytují po celé České republice i v Evropě. Ježek s oblibou pobývá v okrajových částech měst, v parcích nebo řídkých lesích, kde nachází dostatek potravy.
Způsob života a potrava
Ježek žije podobným způsobem života jako třeba medvěd. Čili na jaře a v létě hýří aktivitou a na podzim a zimu se uklidí někam do pelíšku. Přes toto období spánku se jeho tělesná teplota pohybuje kolem 5oC. Jakmile však začne na jaře hřát sluníčko,jeho tělesná teplota se zvýší až na 35-37oC a ježci se pomalu probouzejí k životu. Z pelíšku ježky nevytáhne ani tak sluníčko jako takové, ale teplo, které vydává. Ježek je totiž spíše noční zvíře. Nebezpečná jsou pro ježky náhlá předjarní oteplování kolem 15oC. Tato teplota ježky totiž probudí a ty pak spotřebují větší množství tukových zásob, které jim na jaře budou chybět. Poměrně štíhlou postavu si ježci udržují až do podzimu, kdy si začínají vytvářet tukové zásoby na zimu. Tyto zásoby si vytvářejí pojídáním žížal, plžů, spadaného ovoce... nejraději však mají dešťovky. Na jídelníčku se občas objeví i vajíčka. Za potravou se vydávají až několik kilometrů.
Dříve se vědci domnívali, že ježek je druhem, který si hlídá své teritorium, ale v poslední době se zjišťuje, že tomu tak není. Jedinci sice obývají určité území, ale nebrání jinému příslušníkovi druhu vniknout na jeho území, pokud přichází za potravou. Jiné je to ale v případě zájmu vetřelce o samičku připravenou se pářit. To se pak rozpoutá tuhý boj.
Rozmnožování
Boj probíhá nejen mezi dvěma samci, kteří mají zájem o tutéž samičku, ale také mezi samičkou a vítězným samcem. Samička je totiž většinou dost nepřístupná a nechá se samečkem dlouho pronásledovat. Nakonec se však smíří a oba se začnou točit do kruhu. Po chvíli se samička přikrčí k zemi, zvedne a roztáhne zadní nožky. Aby se sameček nepopíchal o její ostny, musí je přitáhnout k tělu. Samotný akt páření trvá jen několik vteřin, ale může se několikrát opakovat. Samičce se po té na pohlavním otvoru vzniká zátka, která nejspíš slouží k tomu, aby se nemohla bezprostředně po aktu, pářit s jiným samečkem. Zátka se po několika dnech rozpustí.
Za 35-39 dní po spáření se samici narodí až deset mláďat . To se může stát i dvakrát ročně. Druhý vrh však nezřídka nepřežije zimu. Mláďata se rodí slepá. Oči se jim otevřou až po dvou týdnech života. Potom také začínají tmavnout a tvrdnout původně měkké a bílé ostny.
Záchrana ježků

Pokud se ježci narodí v pozdním létě, nedokáží dorůst do potřebné velikosti a pak potřebují naší pomoc. Potřebná hmotnost pro jejich přežití ve volné přírodě je asi 700g. Pokud tuto hmotnost ježek nemá, je dobré se obrátit na ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Ježek je chráněný druh a pouze ČSOP byla udělena výjimka, na jejímž základě je přezimování ježků legalizováno po právní stránce. Cílem je rovněž získání důležitých informací o biologických potřebách ježků a tak předejít chybám a omylům.
český název
ježek západní, ježek východní
latinský název
Erinaceus europaeus, Erinaceus concolor
hlavní znaky
bodliny
hmotnost
400 - 1900 g
způsob života
samotář
rozšíření svět
celá evropa
rozšíření
ČR celá
potrava
hmyz, žížaly, vejce, ovoce, zelenina
doba březosti
35 - 39 dnů
počet mláďat
3 - 10
ochrana
chráněný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama