Hraboš polní

7. března 2007 v 13:09 |  savci v okolí

Hraboš polní
třída
savci - Mammalia
řád
hlodavci - Rodentia
čeleď
myšovití - Muridae
rod
hraboši - Microtus
druh
hraboš polní - Microtus arvalis
Máma stojí v pergole na židli a ječí. Nepříčetný táta uprostřed záhonu mrkve mává lopatou a řve, že tu potvoru zabije... Ale, ne... nepopisuji tady "italské" manželství svých rodičů. Důvod je poněkud prozaičtější. Máma se bojí "myší" a táta se snaží lopatou zabít malé, šedivé zvířátko podobné myši pobíhající mu pod nohama. Okousanou mrkev jsem nezachránil. Duševní zdraví svých rodičů ano.

Vzhled

Který zahrádkář, nebo zemědělec by nezoufal nad šedým hlodavcem dlouhým 90 až 120 mm s ocasem měřícím 35 až 40 mm. Od myši domácí, se kterou si jej řada lidí plete, se liší především zavalitějším tělem, menšíma ušima a kratším ocáskem.

Rozšíření

Hraboš polní obývá celou Evropu mimo Anglie, Skandinávie a části Středomoří. Dále se vyskytuje v Přední Asii, v Malé Asii a v Iránu. Je typickým obyvatelem stepí, mezi které můžeme počítat i naše pole a louky. Dovede se přizpůsobit nejrůznějším životním podmínkám. Podél silnic a železnic proniká i vysoko do hor. Zjištěn byl i v Tatranském národním parku. Podle Dr. Hanzáka, jak uvádí v knize Savci, byl zjištěn i na krkonošských hřebenech, dokonce na vrcholu Sněžky, kde žije celá kolonie hrabošů polních. Svědčí to o jeho velké přizpůsobivosti.

Způsob života a potrava

Hraboš polní žije skrytě v norách,které si vyhrabává především na lukách, polích s jetelem či vojtěškou, nebo zahradách. Od nory k noře si vykousává hladké chodníčky. Takové území je pak spletí křížem krážem vedoucích pěšinek a bludištěm chodeb pod zemí.
Za potravu mu slouží zelené části rostlin, především jetele a vojtěšky. Na mé zahrádce si úspěšně pochutnávají na petrželové nati, hrachových luscích a naposledy jim zachutnala právě mrkev. Obydlenou noru poznáme snadno podle výkalů u jejího ústí a části zelených rostlin zatažených do ústí nory. O tom co dokáží "zkonzumovat" přemnožení hraboši by mohl vyprávět leckterý zemědělec či zahrádkář.

Rozmnožování

Táto kapitola si zaslouží podrobnější rozbor a já využiji publikace "Savci" od Dr. Hanzáka a Veselovského . "Hraboši dospívají velmi rychle.Pohlavní dospělost samic se dostavuje již třináctého dne po narození. Tedy v době, kdy je matky ještě kojí. Protože doba březosti trvá 19 až 21 dní, mohou mít mladé samičky mláďata již třicátý pátý den svého věku. Samice přivádí na svět 4-16 mláďat v jednom vrhu."
Autoři dále uvádějí výsledky výzkumu známého maďarského zoologa Vásárhelyiho, který choval párek hrabošů. V době od 2. března do 23. prosince, tedy za deset měsíců, se rozmnožil tento pár tak, že měl ve třech pokoleních 2 557 potomků, z toho 1597 samečků a 960 samiček.
Je zřejmé, že ve volné přírodě by tolik jedinců nepřežilo. Ve čtyřletých cyklech, kdy dochází k přemnožení hrabošů, jsou prioritní potravou pro řadu predátorů, od lasiček, přes lišky, tchoře, kuny, divoká prasata, jezevce až po poštolky, káňata a další dravce. V článku o káněti lesním jsem se zmiňoval již o tom, že populace kání, kopíruje populaci hrabošů. V létech hojných na hraboše, jsou tito predátoři schopni odchovat více mláďat a naopak.
Na závěr se musím zmínit ještě o jedné zajímavosti charakteristické pro toto zvířátko. Procházíte se po louce a pod nohama se vám míhá jeden hraboš za druhým. Stačí den, dva a louka je prázdná a opuštěná.
Dříve se mělo za to,že příčinou náhlého vymizení hrabošů jsou epidemická onemocnění. Podle posledních výzkumů je příčinou právě přemnožení, které všeobecně oslabuje organismus a přivádí jej k náhlému zhroucení. Mezi první příznaky konce patří celková malátnost a netečnost, poruchy rovnováhy, křeče apod. Tělesná teplota klesá. Podrobným vyšetřením takové populace byl zjištěn nápadný pokles hladiny cukru v krvi.
Cyklické přemnožení hrabošů poškozuje nejvíce zemědělství. Jeden hraboš spotřebuje ročně 1 kg potravy! Při výše uvedených počtech rozmnožování je zřejmé o jaké škody se jedná.

Ochrana

Hraboš polní je významným škůdcem na kulturních plodinách se kterým se musí neustále bojovat.
Na polích je účinnou prevencí včas provedená podmítka s hlubokou orbou, která ničí hraboší nory, vyhání je ven a nutí je, aby opustili místa na kterých jsou nežádoucí. Plošně se dá použít i Stutox 1 atd.
Pro zahrádkáře existuje řada přípravků na bázi vykuřovacích patron např . Krounex, nebo Lanirát micro (granule) majících hraboše úspěšně zničit. Přiznám se, že jsem neúspěšně vyzkoušel všechny přípravky, které nabízí náš trh, aby se mi nakonec osvědčila fenka "chodského teriéra" (obludka mající předky snad ve všech psících ve vsi), jejíž vášní je právě lov hrabošů.
A úplně na závěr. Štítím se myší. Jako Vásárhelyi jsem ovšem kdysi "choval" v teráriu samičku hraboše polního a přiznám se, že sahat na její "sametový" kožíšek mi nedělalo žádné problémy.
Kdyby mi ovšem dneska nežrali mrkev...a nervy... Kde mám tu lopatu !!!
český název
Hraboš polní
latinský název
Microtus arvalis
hlavní znaky
Velikost myši domácí, zavalitější tělo, menší uši, kratší ocásek
způsob života
V koloniích
rozšíření ČR
Celá republika
rozšíření svět
Celá Evropa mimo Skandinávie, Anglie, části Středomoří. Dále v části Asie
potrava
Zelená potrava bohatá na bílkoviny, mladé osení, tráva, vojtěška, jetel, zelenina.
doba březosti
19- 21 dní
počet mláďat
4 -; 12
ochrana
ne
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 w w | 17. dubna 2008 v 19:31 | Reagovat

má to moc hezký.díky ní mám referát za 1.

2 anonim anonim | 18. března 2012 v 17:36 | Reagovat

celkem dobry

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama