Ždánický les

14. února 2007 v 19:40 |  lesy a louky
ŽDÁNICKÝ LES - přírodní park
Zřízen byl Nařízením č. 2/96 Okresního úřadu ve Vyškově dne 24.4.1996. Území je značeno na přístupových cestách tabulemi se státním znakem a stručnou informací o přírodních poměrech a historii parku. Ve výstavbě je naučná stezka, která navazuje na již realizovanou část v okrese Hodonín.
Ždánický les se nachází na rozhraní okresů Vyškov a Hodonín, ve kterých je vyhlášen za přírodní park. Menší část spadá do okresů Kroměříž a Břeclav. Je tvořen početným souborem převážně lesních ekosystémů, údolními nivami potoků a na okrajích masivu Ždánického lesa početnými fragmenty stepních a lesostepních lokalit, z nichž sedm požívá zvláštní ochrany. Jde o přírodní památky: Baračka, Hrubá louka, Jalový dvůr a Žlíbek a o přírodní rezervace Mušenice, Rašovický zlom - Chobot a Šévy. Přístupů do přírodního parku je velké množství - z každé obce, jejíž katastrální území do něho zasahuje, je na dohled majestátní komplex zdejších lesů.
Území je po stránce geologické součástí karpatských třetihorních oblastí. Jedná se z velké části o karpatské flyšové pásmo. Předtercierní útvary nevystupují v tomto území na povrch, jsou však známy z vrtů.
Vyvřeliny a metamorfované horniny (krystalinikum) byly zjištěny např. v hlubinných vrtech severní části popisovaného území. Vedle krystalinika byly potvrzeny v předterciérním podloží horniny prvohor. Český masiv tedy pokračuje pod mladšími sedimenty dále k jihu a zasahuje daleko pod sedimenty Karpat, kde se stýká s krystalinikem karpatského bloku.
Celé území je z hlediska fytogeografického řazeno do podokresu Ždánický les, který spadá do fytogeografického okresu Středomoravské Karpaty. V rámci karpatského mezofytika má Ždánický les specifické postavení - jde o jeho nejzápadnější část, navíc má tato jednotka charakter ostrova obklopeného panonským termofytikem.
Lesy mají z velké části původní charakter, lesním hospodařením byl jejich charakter jen málo narušen. Daleko negativněji působí na krajinu zemědělství. Po kolektivizaci byly pozemky sceleny ve velké lány bez ohledu na reliéf krajiny - výsledkem je místy krajina téměř bez vegetačních prvků a půda převážně bez humusu díky smytí orničního horizontu. Podobně fatální vliv mělo zemědělství na nivní louky, které byly přeměněny z velké části na ornou půdu. Relativně lepší je situace v úpatí Ždánického lesa, kde zůstala drobná držba částečně zachována a dochovaly se extenzivní sady, vinohrady a lada.
Obrovský krajinářský význam má především komplex lesů, a to i z celorepublikového hlediska. Vysoký podíl původních dřevin z něho činí území s vysokou ekologickou stabilitou, což se odrazilo v jeho zařazení do nadregionálního systému ekologické stability jako systém biocenter. Významné jsou i druhově bohaté louky a ostrůvky stepní vegetace s bohatou a často chráněnou flórou a faunou.
Lesy:
Nejrozšířenějším lesním typem jsou typické dubové bučiny s poměrně chudým bylinným patrem s výskytem ostřice chlupaté, hvězdnatce čemeřicového, pryšce mandloňovitého, svízele Shultesova aj. Velkou plochu zaujímají dubohabrové háje s podrostem lipnice hajní, mařinky vonné, vikve lesní, sasanky hajní, prvosenky jarní, vzácněji se vyskytuje lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý, vemeník dvoulistý, kruštík širolistý a okrotice červená a bílá. Ve vlhčích místech zejména v okolí potoků se tvoří lesní porost jasanové olšiny s vlhkomilnějšími a stínomilnějšími rostlinami např. samorostlíkem klasnatým, čarovníkem pařížským a bradáčkem vejčitým. Na výslunných a výhřevných polohách se setkáme s teplomilnějšími doubravami. Zde roste např. čistec přímý, sasankovka lesní, vikev křovištní, kamejka modronachová a tolita lékařská. Na lesy je vázán velký počet ubývajících ptačích druhů: ostříž lesní, sýc rousný, holub doupňák, lelek lesní aj.
Postrádají lesní okraje, křoviny:
Tyto lokality se vyskytují pouze ve fragmentech buď na extrémních stanovištích mezi intenzivně obdělávanou půdou nebo navazují na lesní porosty. Roste zde převážně subxerotermní vegetace např. hvězdnice chlumní, vstavač vojenský a nachový, len žlutý, prostřelenec křížatý, černohlávek velkokvětý, pelyněk ladní a řada dalších. Nejzachovalejší lokality požívají zvláštní ochrany jako přírodní rezervace nebo přírodní památky.
Zajímavá je i jejich fauna, zejména teplomilná entomofauna: saranče vrzavé a modrokřídlé, kobylka obecná, cikáda viničná, kudlanka nábožná, majka obecná, lišaj smrtihlav, otakárek fenyklový aj.
Nivní louky:
Vegetace přirozených polokulturních luk se vyskytuje již jen ojediněle kolem vodotečí, většinou padly za oběť zemědělské výrobě nebo je pohlcuje sukcese.
Důvodem pro zřízení přírodního parku Ždánický les bylo zachování krajinářských kvalit komplexu lesů a přiléhajících nelesních biotopů. V lesích se nacházejí efektní výhledy na majestátní porosty mohutných bučin, setkáme se s četnými udržovanými studánkami, malebnými údolími potůčků a osamělými pomníčky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama