voda

14. února 2007 v 21:29 |  Jihomoravský kraj a Letonice
3. VODA
Srážkové poměry
V roce 2003 spadlo v kraji průměrně 425 mm srážek, což je 78 % dlouhodobého srážkového normálu (za období 1961-1990). Celkově je možno tento rok hodnotit jako srážkově podnormální až silně podnormální.
Plošné rozdělení srážek v kraji bylo nerovnoměrné, nejvíce srážek spadlo v okrese Blansko, nejméně v okrese Břeclav. Nejvyšší srážky spadly dne 13. 5. ve stanici Sloup (okres Blansko) - 58,7 mm.
Odtokové poměry
Odtokové poměry byly v roce 2003 v povodí řek Svratky a Svitavy podprůměrné, v dolní části povodí Jihlavy průměrné a v dolní části řeky Moravy podprůměrné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem QA za období 1931-1980 měla řeka Svitava v Bílovicích 69 % QA, Svratka v Židlochovicích 82 % QA, Jihlava v Ivančicích 101 % QA, Dyje v Ladné 99,5 % QA a Morava ve Strážnici 76 % QA. Rozložení odtoku během roku bylo nerovnoměrné. Nejvodnějším měsícem byl ve všech povodích leden. V období od června do konce září byly průtoky ve všech sledovaných tocích podprůměrné vzhledem ke svým dlouhodobým měsíčním průměrům - QM. V povodí Moravy byly průtoky většinou v rozmezí od 20 do 40 % QM, v povodí Dyje byla situace relativně nejpříznivější z celé republiky s průtoky 30 až 60 % QM. Nejsušším měsícem byl srpen. Minimální průtoky byly na úrovni 330 až 355 denních vod.
Povodně se vyskytly v lednu 2003. III. stupeň povodňové aktivity (SPA) byl vyhlášen na řece Svratce ve Veverské Bítýšce a na přelomu roku 2002 a 2003 na řece Dyji. II. SPA byly vyhlášeny v lednu ve Strážnici na Moravě, v Ivančicích na Jihlavě, v Bílovicích na Svitavě a v Židlochovicích na Svratce. Maximální průtoky na řece Moravě, Svratce, Svitavě a Jihlavě nepřesáhly 1letou vodu, na řece Dyji se vyskytly 10leté průtoky.
Podzemní vody
Roční chod vydatností pramenů v rámci Jihomoravského kraje v roce 2003 neměl zcela charakteristický průběh a byl časově i plošně nevyrovnaný. V důsledku nasycení prostředí po povodni v roce 2002, přetrvávaly v lednu u některých pramenů vysoké vydatnosti (někdy to byla i roční maxima). U většiny pramenů se nejvyšší vydatnosti vyskytovaly v březnu, případně v květnu. Potom docházelo k postupnému poklesu vydatností až k ročním minimálním hodnotám, které se vyskytly většinou v srpnu a září. Od října docházelo většinou k mírnému zvýšení vydatností. Po celý rok 2003 (s jedinou výjimkou) se u hodnocených pramenů pohybovaly vydatnosti pod časově příslušnou dlouhodobou hodnotou vydatnosti, určenou za srovnávací období 1971-1990. Průměrná vydatnost pramenů v rámci celého kraje byla asi 70 % dlouhodobé průměrné roční vydatnosti na rozdíl od průměrné hladiny podzemní vody, která byla mírně (6 cm) nad dlouhodobým průměrem určeným za srovnávací období 1971-1990. Podílely se na tom hlavně objekty v povodí Dyje, kde došlo při povodních v roce 2002 k nasycení podzemních vod. Na území okresu Vyškov a Blansko byly úrovně hladiny podzemní vody v porovnání s dlouhodobými hodnotami nejnižší. Roční chod kolísání hladiny podzemní vody byl netypický a plošně nevyrovnaný. Nejvyšší stavy se vyskytovaly na začátku roku (leden a únor), zcela výjimečně i v dubnu. Potom docházelo k poklesu hladiny podzemní vody až k výskytu ročních minim, která byla naměřena převážně v srpnu a září. Od října potom u většiny objektů docházelo mírnému nárůstu hladiny podzemní vody.
Jakost podzemních vod
Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v kraji v roce 2003 sledováno 42 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 84 vzorků. Lokální překročení normativu B bylo zjištěno u ukazatele NH4+ u 5 vzorků ve 4 lokalitách, u ukazatele Cl- u 11 vzorků v 7 lokalitách, u ukazatele B u 5 vzorků ve 3 lokalitách, u ukazatele Al u 2 vzorků ve 2 lokalitách, u ukazatele tetrachlormetanu u 1 vzorku v 1 lokalitě. Normativy C byly překročeny u ukazatele NH4+ u 16 vzorků v 8 lokalitách, u ukazatele NO2- u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Cl- u 9 vzorků v 5 lokalitách, u ukazatele Al u 6 vzorků ve 2 lokalitách a u ukazatele tetrachloretenu u 1 vzorku v 1 lokalitě. Koncentrace NO3- přesahující limit pro pitnou vodu byla naměřena u 13 vzorků v 7 lokalitách.
3.1 Zásobování pitnou vodou
V Jihomoravském kraji je 1 038,1 tis. obyvatel zásobeno z veřejných vodovodů, což představuje 92,5 % všech obyvatel v kraji. Mezi nejvýznamnější provozovatele vodovodů a kanalizací patří Brněnské vodárny a kanalizace a.s., které zásobují 398 092 obyvatel pitnou vodou a zajišťují kanalizaci pro 395 230 obyvatel. Mezi další významné provozovatele patří Vodárenská akciová společnost a.s., Vodovody a kanalizace Hodonín a.s. a Vodovody a kanalizace Břeclav a.s.
Kvalita vyrobené pitné vody odpovídá ve většině případů požadavkům vyhlášky MZ č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
3.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
V Jihomoravském kraji nadále zůstává pouze jedna chráněná oblast přirozené akumulace vod, a to Kvartér řeky Moravy. V roce 2003 byly údaje o rozlohách chráněných oblastí přirozené akumulace vod zpřesněny použitím mapování GIS, a proto se mohou lišit od údajů uváděných za rok 2002
3.3 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů
V kraji bylo sledováno bylo 26 profilů na řekách Moravě, Dyji, Svratce, Svitavě, Jihlavě, Litavě, Oslavě, Rokytné, Kyjovce, Jevišovce, Veličce a Trkmance.
Ve skupině A se IV. a V. třída vyskytovala u ukazatelů kyslíkového režimu, veškerého fosforu a nerozpuštěné látky při 105 °C. Tokem, u kterého bylo 10 ukazatelů z 15 hodnoceno V. třídou, byla Trkmanka. Ve skupině B byla suma PAU zařazena převážně do III. třídy, na profilu Jihlava-Iváň do IV. třídy. U skupiny C byly zjištěny nejvyšší hodnoty u ukazatelů veškeré železo a veškerý mangan. Ve skupině D byly nejlépe hodnoceny fekální koliformní bakterie, hůře chlorofyl a enterokoky.
3.4 Odpadní vody
Celkové množství odpadních vod vypouštěných do vod povrchových ve srovnání s rokem 2002 mírně pokleslo. Mírně pokleslo i množství odpadních vod vypouštěných do veřejných kanalizací a čištěných na čistírnách odpadních vod (ČOV). Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je 78,2 %. Převažujícím kontaminantem odpadních vod zůstává v Jihomoravském kraji komunální znečištění.
Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v roce 2003
V roce 2003 byly do zkušebního provozu uvedeny ČOV Brno a ČOV Břeclav, dokončena a uvedena do trvalého provozu byla dále ČOV Hodonín. Z plánovaných akcí bylo vydáno stavební povolení pro ČOV Blansko a Boskovice.
3.5 Havárie
V roce 2003 bylo šetřeno v působnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) 36 havárií, z toho bylo 21 centrálně evidováno. Pro jejich nepatrný rozsah nebo z důvodu, že následek byl ihned sanován, bylo vyřazeno 15 havárií. V Jihomoravském kraji není v roce 2003 evidována žádná závažná nebo velmi závažná havárie. Evidované havárie měly spíše malý epizodní charakter.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama